3s - 13.11.2024 - SLOVESA
- Nov 15, 2024
- 6 min read
Dívali jsme se na dvě písničky. Znovu.
A to na
PERRO SALCHICHA
a na
VEO, VEO - ¿QUÉ VES?
U první písničky (PERRO SALCHICHA) jsme se snažili zpívat podle textu, a naučit se následující slovíčka:
perro salchicha | jezevčík | |
la salchicha, las salchichas, f | klobása, párek | |
perros salchicha | jezevčíci (plurál) | přidáváme -s jen k perro |
el mar, los mares, m | moře | |
el sombrero, los sombreros, m | klobouk | |
la gaviota, las gaviotas, f | racek | |
el pichón, los pichones, f | ptáče | |
el helicóptero, los helicópteros, m | vrtulník, helikoptéra | |
la cueva, las cuevas, f | jeskyně | |
el desayuno, los desayunos, m | snídaně | |
la pluma, las plumas, f | pírko | |
la playa, las playas, f | pláž | |
el camarón, los camarones, m (JižníAmerika) la gamba, las gambas, f (Španělsko) | kreveta |
Text máte v příspěvku k předchozí středě.
U druhé písničky VEO, VEO... jsem se dostali ke gramatice a reakce byla tak dobrá, že jsme u ní zůstali:
Pojďme se podívat na hlavní část první sloky:
Veo, veo ¿Qué ves? Una cosita ¿Y qué cosita es? Empieza con la "a" ¿Qué será, qué sera, qué será? ¡Alefante! No, no, no, eso no, no, no Eso no, no, no es así |
Veo = vidím
Když česky říkáme vidím vidíš vidí vidíme vidíte vidí
vyprávíme si takový užitečný příběh, že všechny tyto tvary jsou odvozené (vyrobené) ze
tvaru vidět.
A ten tvar vidět, tomu říkáme infinitiv těch sloves (vidím vidíš vidí vidíme vidíte vidí).
Dokonce všechny ty tvary považujeme, když ten příběh vyprávíme, za různé tvary jedné věci --- za JEDNO sloveso s různými tvary, a to sloveso nazýváme jednou nálepkou, kterou je právě ten infinitiv, vidět.
Říkáme: sloveso vidět má tvary vidím vidíš vidí vidíme vidíte vidí.
V češtině to tak funguje u všech sloves.
Třeba říkáme: sloveso jíst má tvary jím jíš jí jíme jíte jedí.
V češtině infinitivity končí na -t. Příklady: vidět, jíst.
Ve španělštině vyprávíme ten samý příběh, a infinitivy tam končí na -r.
Sloveso vidět má ve španělštině nálepku (neboli infinitiv) ver.
A když chceme říci
vidím vidíš vidí vidíme vidíte vidí
tak ve španělštině řekneme, že "časujeme" infinitiv ver, a tím časováním vyrobíme
veo ves ve vemos véis ven.
infinitiv VIDĚT | vidím | vidíš | vidí | vidíme | vidíte | vidí |
infinitiv VER | veo | ves | ve | vemos | véis | ven |
Dáme tedy z infinitivu pryč to -r a na zbytek nějak (řekneme si jak) přilípneme sadu koncovek. Ten "zbytek", na který tu sadu koncovek lepíme, nazýváme KMENem. Řekneme si, jak se kmen tvoří...za chvilku. Tohle je ta sada koncovek zatím:
Ještě jednu věc si řekneme o infinitivech a slovesech ve španělštině.
Infinitivy tam nekončí jen na -r.
Končí buď na -ar, na -er, nebo na -ir.
A podle toho se španělská slovesa dělí.
Každé sloveso je buď "sloveso na -ar", "sloveso na -er", nebo "sloveso na -ir".
Sloveso VER/VIDĚT je sloveso na -er, ale je trochu zlobivé, trochu nepravidelné, jak uvidíme.
Ale jen trochu.
Tady to dělení máte obrázkovitě:
Když chceme sloveso (tedy infinitiv) takzvaně vyčasovat (v češtině by to bylo: udělat z infinitivu "kreslit" slova "kreslím kreslíš kreslí kreslíme kreslíte kreslí" třebas), tak
U sloves na -er
odsekneme -er
a přidáme výše uvedenou sadu: o es e emos éis en
Pokud to sloveso není trochu zlobivé, samozřejmě.
Vezmeme si sloveso, které se vám může líbit: comer, jíst. Jak z něj tedy uděláme (jím jíš jí jíme jíte jí)?
odsekneme -er: zbude tedy com- (to je ten kmen)
a přidáme sadu koncovek:
com-o | jím |
com-es | jíš |
com-e | jí |
com-emos | jíme |
com-éis | jíte |
com-en | jí |
Proč sloveso ver, vidět, trochu zlobí? (Zlobivým slovesům, které nechtějí dodržovat všechna pravidla, která jsme pro jazyk vymysleli --- a vymysleli jsme je dlouho, dlouho poté, co jazyk bez našich vymyšlených pravidel existoval --- tak těm zlobivým slovesům říkáme slovesa nepravidelná).
Podíváme se na VER. Co kdybychom chtěli to naše pravidlo na něj vypustit?
Tak jej vypustíme:
Odstraníme -er. A zbude v-.
Dáme k tomu v- (to je ale krátký kmen, že ano... kmínek je to) onu sadu koncovek:
v-o |
v-es |
v-e |
v-emos |
v-éis |
v-en |
No jo: ale Teresa Rabal v naší písničce zpívá VEO, VEO --- ale ne VO, VO. :)
Ten tvar pro "vidím" je veo, ne vo.
Ale jinak to pravidlo sedí: slova (... ves ve vemos véis ven), podle toho pravidla vytvořená, jsou opravdové tvary odpovídající (... vidíš vidí vidíme vidíte vidí).
Celá ta sada (o es e emos éis en) tam je, akorát u tvaru pro "yo" si -o sedne na jiný kmen holt, no.
Takže proto je sloveso VER trošičku nepravidelné.
To bychom měli slovesa na -ER. Ale co slovesa na -AR a na -IR?
Jsou na tom podobně.
Když je chceme vyčasovat:
odsekneme -AR nebo -IR
u sloves na -AR přidáme k zbyvšímu kmeni sadu (o as a amos áis an)
u sloves na -IR přidáme k zbyvšímu kmeni sadu (o es es imos ís en)
To je celé.
Ty sady koncovek jsou si vůbec podobné:
Sadu -ER vyrobíme ze sady -AR jen tím, že místo a řekneme e.
A sady -ER a -IR se liší jen ve dvou tvarech.
Ale dosti o tom.
Tohle je takový předkrm.
Budete tyhle věci opakovat.
A opakovat. A opakovat.
Zpátky k textu písničky:
Veo, veo
¿Qué ves?
Už tedy víme:
veo = vidím
ves = vidíš
¿Qué? je superdůležité slovo, a jako tázací slovo --- a zde ho jako tázací máme, má významy dva:
¿Qué? = Co?
¿Qué ves? Co vidíš?
¿Qué (+ substantivum, neboli podstatné jméno) = Jaký (substantivum)?
¿Qué cosita es? = Jaká věcička (to) je?
Dvě další věci:
Připomínka: QU = zvuk K.
cosa = věc (la cosa, las cosas, f)
přípona -ita = zdrobňující přípona pro femininum (ženský rod)
cosa = věc → cos-ita = věc-ička
Řekli jsme si:
gata = kočka-holka → gat-ita = kočička-holčička
Pro maskulinum (mužský rod) by bratrská zdrobňující přípona byla -ito.
gato = kočka obecně, nebo kocour → gatito = kotě obecně, nebo kocourek
Dvojice -ito/-ita nejsou jediné zdrobňující přípony.
Takže
Takže to už máme, a chápeme:
Veo, veo ¿Qué ves? Una cosita ¿Y qué cosita es? |
Zbývá:
Empieza con la "a" ¿Qué será, qué sera, qué será? ¡Alefante! No, no, no, eso no, no, no Eso no, no, no es así |
Teď upotřebíme, co jsme se naučili, nebo přinaučili:
Empieza je tvar slovesa na -ar, a tím slovesem je (infinitiv) empezar, začít, začínat.
Zkusíme si jej vyčasovat:
odsekneme -ar. Zbude kmen, a tím je empez-
Přidáme sadu koncovek (o as a amos áis an)
Zadržte však!
Prozradím vám tajemství.
Sady koncovek "fungují" vlastně vždycky.
Ale kmeny, těch má hodně sloves (sloves na -ar, -er, i -ir) několik.
Mají pravidelný kmen (ten, co se vyrobí odseknutím -ar, -er, či -ir), a hodně sloves má nepravidelný kmen či dva nepravidelné kmeny.
Ale ať už je kmenů kolik chce (největší počet je 3, včetně toho pravidelného), tak sada koncovek je vždy stejná (o as a amos áis an/ o es e emos éis en/ o es e imos ís en).
Sady koncovek nejsou respektovány jen u supernepravidelných sloves, jako je SER třeba.
Takže: empezar má kmeny dva: pravidelný empez- a nepravidelný empiez-
Tedy:
empieza = začíná
con = předložka, která při překladu do češtiny hlavně odpovídá české předložce "s"
Zbývá hlavně:
¿Qué será, qué sera, qué será? |
SER, jak víme = sloveso BÝT.
Vypadá jako sloveso na -ER, ale je to výjimka, supernepravidelné sloveso.
Víme mimochodem, jak se časuje:
Zde neodpovídající sada koncovek pro slovesa na -ER. Sloveso SER má jiné koncovky, byť částečně podobné, | ||
soy | jsem | o |
eres | jsi | es |
es | je | e |
somos | jsme | emos |
sois | jste | éis |
son | jsou | en |
Co je ale za tvar ser-á?
Je to budoucí čas slovesa SER.
Budoucí čas se tvoří jednoduše:
vezmeme infinitiv slovesa. Zde je tím infinitivem SER.
Přilípneme k infinitivu sadu koncovek (é ás á emos éis án)
Dobrá zpráva: nezaleží na tom, jestli je to sloveso na -ar, -er, nebo -ir.
Špatná zpráva: nepravidelnosti (jako vždy) existují. O nich jindy.
SER je při tvorbě budoucího času pra-vi-del-né.
koncovky budoucího času | sloveso SER v budoucím čase | česky: tedy budoucí čas slovesa BÝT |
-é | seré | budu |
-ás | serás | budeš |
-á | será | bude |
-emos | seremos | budeme |
-éis | seréis | budete |
-án | serán | budou |
Graficky ( s důrazem na "será" z písničky):
Tvořili jsme pak v hodině věty jako:
Jsem student a budu hasičem. Soy estudiante y seré bombero.
Jste studentky a budeme lékařky. Somos estudiantes y seremos médicas.
(Viz profese z minulých prezentací:
).
Zbytek sloky:
No es así. Není (tomu) tak.
así = tak.
Zkuste jako DÚ napsat španělsky:
| ale = pero pozor na plurál... ten je s -s |
Zdravím! :)
